Schomburg

Jílové omítky THERMOLUT se používají na všechny podklady, na které se dosud aplikovaly běžné omítky. Masivní podklady s výjimkou pórobetonových tvárnic (např. YTONG), jež je před omítnutím nutno vydatně navlhčit, se vždy penetrují přípravkem ASO-PG07. U staveb ze dřeva se nejprve na hrubé pažení, OSB nebo příchytné desky připevní rákosová rohož THERMOLUT sloužící jako nosič omítky. Dřevovláknité měkké izolační desky THERMOLUT se omítají přímo. U dřevěných staveb nebo u podkladů vystavených tepelnému namáhání se do nejvrchnější vrstvy omítky zapracuje výztuž např. z jutové tkaniny nebo ze sklotextilní síťoviny-07.

Stěny se stěnovým vytápěním lze omítat jílovými omítkami THERMOLUT zcela bez omezení. Po namontování systému topení na zeď se nanese vrstva podkladní jílové omítky THERMOLUT-UP11 nebo THERMOLUT-UP12 s tloušťkou odpovídající průměru topných trubek. Po jejím zaschnutí se aplikuje druhá vrstva podkladní jílové omítky THERMOLUT-UP11 nebo THERMOLUT-UP12 včetně výztuže ze sklotextilní síťoviny Glasgittergewebe-07. Opět se nechá zaschnout. Následně lze pokračovat vrchní jílovou omítkou THERMOLUT-OP23 nebo THERMOLUT-OP24 resp. jemnou jílovou omítkou THERMOLUT-FP35.

Stěnový topný systém se před omítáním stěn nemusí předehřívat díky vysoké elasticitě jílových omítek THERMOLUT. Ty se nanášejí za studena a stěnové vytápění se pak zapne na nejvyšší možnou teplotu. Tím se docílí rychlejší vysychání omítky. Trhliny v podkladní jílové omítce THERMOLUT-UP vznikají zejména při vyšších tloušťkách vrstvy a jsou zcela normální. Zrnitost omítek THERMOLUT je zvolena tak, aby následující vrstva jemné jílové omítky THERMOLUT-FP35 měla optimální povrch k přilnutí, a proto vrstva z THERMOLUT-FP35 zůstává celistvá a bez trhlin.

Jakmile se barva povrchu jílové omítky THERMOLUT změní po celé ploše z tmavě na světle béžovou, lze říci, že omítka je již suchá a pevná. Čím je výměna vzduchu intenzivnější, tím rychleji omítka schne. Vysychání jílové omítky THERMOLUT znamená odpařování záměsové vody, a proto nelze dobu schnutí přesně stanovit. Jílové omítky nanesené na běžné suché cihlové zdivo v obvyklé tloušťce vrstvy vysychají při dostatečné ventilaci řádově několik dní. Základní pravidlo: při dostatečném větrání vyschne za 1 den vrstva o tloušťce 1 až 1,5 mm. Pokud se jílová omítka aplikuje při nižších teplotách např. v zimě, může být potřeba uměle ji vysoušet. Při vyšších teplotách v létě omítka schne rychleji. Výhoda: v případě, že se jílová omítka THERMOLUT nanáší na stěny s namontovaným topným systémem, ihned po omítnutí lze topení zapnout na nejvyšší výkon a omítka vyschne cca za 24 až 48 hodin. Jílová omítka se nemůže „spálit“, protože na rozdíl od běžných omítek při tuhnutí v ní neprobíhají žádné chemické reakce s vodou.

Jílová omítka by se neměla zpracovávat při teplotách nižších než + 4 °C.

Teploty pod bodem mrazu mohou jílovou omítku poškodit resp. zničit tak jako ostatní typy omítek. Z tohoto důvodu je nutné učinit opatření, která v průběhu schnutí chrání omítku před mrazem a dbát na dostatečné větrání. Ve srovnání s tradičními omítkami tu je jeden rozdíl - mrazem poškozenou jílovou omítku lze sundat a opětovně zpracovat. Po vyschnutí je jílová omítka odolná i vůči extrémně nízkým teplotám.

Zkušenosti ukazují, že teploty pod bodem mrazu vlhký jíl nepoškozují. Přesto však doporučujeme, je-li to možné, chránit zemně vlhké jílové omítky THERMOLUT v balení tzv. BigBag před mrazem.

Jílové omítky THERMOLUT jsou již hotové směsi, které se přidáním záměsové vody rozdělávají na potřebnou konzistenci tak, aby je bylo možno nanášet. Do jílové omítky se nesmí přidávat žádné další přísady např. cement, vápno, sádru nebo jiné chemické látky, protože by to mohlo vést k nežádoucím změnám stavebně-fyzikálních resp. stavebně-biologických vlastností jílové omítky.

Difúzní membránu lze vynechat v případě, že stěny jsou celoplošně omítnuty podkladní jílovou omítkou THERMOLUT a izolovány dřevovláknitými deskami THERMOLUT-DP180. Podmínkou je správný technologický postup, což se týká i provedení neprodyšných spojů např. u štítových stěn a střešních oken. V tomto případě plní jílová omítka THERMOLUT současně funkci kapilárně aktivní difúzní membrány.

Obecně lze říci, že jílové povrchy, vyznačující se malou zbytkovou vlhkostí (zpravidla pod 5 %) a schopností rychle vylučovat vlhkost, nejsou vhodnou živnou půdou pro plísně. Ty totiž potřebují k růstu vyšší vlhkost (více než 15 %) a určitý čas. Plísně se mohou tvořit na povrchu jílové omítky pouze v průběhu jejího schnutí, a to jen tehdy, není-li zajištěno dostatečné odvětrávání. Jakmile jílová omítka vyschne, plíseň již nemá živnou půdu. Zkušenosti ukazují, že na povrchu jílových omítek THERMOLUT nevznikají ani za nepříznivých podmínek nebezpečné druhy plísní. Důvodem tohoto pozitivního výsledku je skutečnost, že slaměné řezanky, které se používají při výrobě jílové omítky THERMOLUT, jsou jen velmi obtížně odbouratelné. Firma SCHOMBURG nepoužívá v tomto případě žádná chemická aditiva, protože se jedná o organické výrobky. Organické sloučeniny v jílových omítkách se mohou za jistých okolností stát živnou půdou pro problematické plísně.

Dosud nejsou známy žádné alergické reakce na přírodní hlínu. Hlína jako materiál je snášena velmi dobře.

Z hlediska dlouhodobé investice do zdravého mikroklimatu se doporučuje použít jílové omítky do všech místností. Vlastnosti jílové omítky sloužící jako „lapač páry“ oceníte zejména v koupelně. Již nebudete mít „zapocená“ zrcadla, a i kdyby se po dlouhém sprchování zrcadla přeci jen zamlžila, za velmi krátkou dobu to zmizí. Ani plíseň v rozích nebo ve spárách nebude mít žádnou šanci, omezíte-li obložení stěn na dostačující míru a „neuzavřete“ si celou koupelnu obkladačkami až ke stropu. Tím byste vytvořili relativně velké studené plochy, na kterých bude vodní pára kondenzovat a které se budou zamlžovat.

Čistě technicky vzato, na jílové omítky THERMOLUT lze použít všechny druhy difúzně otevřených barev. Optimální je ponechat povrch jílové omítky bez nátěru resp. aplikovat barevnou jílovou omítku THERMOLUT-CP40 pro dosažení požadovaného barevného odstínu. Další možností jsou čistě vápenné nebo kaseinové barvy. Důležité při tom je, aby vrchní nátěr byl paropropustný a kapilárně vodivý, protože by v opačném případě snižoval efekt jílové omítky THERMOLUT.

Jílové omítky THERMOLUT neobsahují žádné chemické stabilizátory, které by za všech okolností zamezovaly uvolňování zrnek písku z omítky. Pokud se povrch pravé jílové omítky opracovává v technologicky nevhodném okamžiku, nelze vyloučit, že se uvolňují zrnka písku. Když už poškození povrchu jílové omítky nehrozí (již „zavadnul“), měl by se zahladit, aby tak získal výslednou pevnost. Povrchy stěn, omítnuté jílovou omítkou a následně vyhlazené gumovou stěrkou, se před natíráním barvou lehce očistí jemným koštětem, čímž se odstraní uvolněná zrnka písku. K opracování povrchu ploch, které mají zůstat bez barevného nátěru tj. v přírodní barvě jílové omítky, se hodí dřevěná lať resp. lať s lehčenou gumou (styropor) nebo zednické hladítko. Tato technika je poněkud pracnější než použití gumové stěrky.

Jílové omítky, které byly provedeny technologicky správně, „přežívají“ po mnoho generací a díky své dlouhé životnosti umožňují stavět ekologicky. Pevnost pravé jílové omítky se časem dokonce zvyšuje. Některá jílová stavení jsou stará i několik set let. Pokud se po čase rozhodnete pro rekonstrukci, můžete jílovou omítku použít opakovaně.

Ne, neměkne. Ani i v koupelně, kde se při sprchování nebo po koupeli tvoří hodně páry, neztrácí jílová omítka THERMOLUT svoji pevnost. Jílové omítky mají schopnost absorbovat velké množství vlhkosti, aniž by jim to škodilo. Dosáhne-li vlhkost jílové omítky rovnovážné hodnoty, omítka už nepohlcuje vzdušnou vlhkost a zůstává mechanicky pevná.

I jíl (hlína), jehož zásoby jsou v přírodě teoreticky skoro nevyčerpatelné, by se jako surovina měl používat smysluplně a šetrně. V případě konstrukce zdí jde zejména o optimální poměr mezi jejich hmotností akumulující teplo a tepelně-izolační schopností. U nízkoenergetických budov je optimální množství hutného jílového materiálu tloušťky 3 až 8 cm. Při těchto dimenzích je zajištěna také schopnost jílové omítky regulovat vzdušnou vlhkost. Kombinace jílu jako těžkého a mnohostranně využitelného stavebního materiálu a lehkého, vysoce odolného dřeva umožňuje stavět optimalizované konstrukce, které slučují veškeré výhody masivních i odlehčených staveb.

Je to samozřejmě možné. Sádrokartonové desky, které se používají při technologii suchých staveb, jsou určeny pro následné stěrkování a natírání. Před nanesením jílové omítky je nutné tyto desky nejprve penetrovat přípravkem ASO-PG07 s obsahem křemičitého písku pro zvýšení adheze. Aby se mohly projevit příznivé účinky jílové omítky na mikroklima, např. schopnost pohlcovat vlhkost ze vzduchu, měla by se aplikovat v tloušťce vrstvy nejméně 15 - 20 mm.

U starších objektů, postavených kolem roku 1900, jsou ze stavebně-fyzikálního hlediska optimálním řešením jílové omítky THERMOLUT. Systém THERMOLUT, sestávající z dřevovláknitých desek pro tepelnou izolaci obvodového zdiva zvnitřku a z jílových omítek, byl vyvinut zejména k sanaci a zlepšení energetické účinnosti starších budov. U mladších budov je výběr možností širší, ale i zde by měla první volba padnout na jílová staviva s ohledem na jejich potenciál pro zlepšení mikroklimatu a pocitu komfortu v interiéru resp. možnost instalovat pod omítku stěnové topení. Nabízíme Vám poradenství ve Vašem regionu příp. osobní návštěvu objektu určeného k sanaci, naším aplikačním technikem. Každý objekt by měl být individuálně posouzen tak, aby na základě provedené analýzy mohla být navržena komplexní a vhodná koncepce sanačních prací.

Ano, jsou k dostání speciální omítací stroje, ale jílové omítky THERMOLUT lze zpracovávat i pomocí běžných omítaček např. PFT-G4 (včetně domíchávače).

Pravá jílová omítka THERMOLUT má řadu výhodných a jedinečných vlastností. Jediným pojivem jílové omítky THERMOLUT je v ní obsažený jíl. Na trhu se sice vyskytují výrobky označené jako „jílové omítky", ty se ale od omítek THERMOLUT liší, protože jíl v nich neslouží jako pojivo, ale jako přísada a barevný pigment. Svými vlastnostmi se tyto omítky blíží spíše vápenným resp. sádrovým omítkám. Dále jsou k dostání „jílové omítky" s normální hodnotou pH, které jsou chemicky stabilizované, což běžný spotřebitel prakticky nemá možnost zjistit. Běžně používané stavebně-chemické přídavné látky mohou mít vliv na mikroskopické kapiláry (póry) jílu a úplně změnit jeho příznivé vlastnosti. Jílové omítky THERMOLUT mají mimořádně pozitivní účinek na mikroklima právě díky velké poréznosti a velmi jemným kapilárám v jílu (velikost pórů < 1 miliontina mm). Proto má jediný gram jílu vnitřní povrch cca 20 m2, což je mnohem více než u ostatních stavebních materiálů. Díky velkému vnitřnímu povrchu je jílová omítka THERMOLUT schopna pohlcovat a regulovat vlhkost v místnosti. Přednosti pravých jílových stavebních materiálů se přidáním stabilizátorů snadno ztrácejí, protože extrémně porézní přírodní jíl reaguje citlivě na příměsi.

Výroba a použití stavebních materiálů nemají zatěžovat životní prostředí a zhoršovat životní podmínky budoucích generací. THERMOLUT - přírodní jíl bez stabilizátorů splňuje jako stavební materiál tato kritéria nejlépe - lze jej používat opakovaně a bez odpadu, v porovnání s ostatními stavebními materiály se při jeho výrobě spotřebovává nepatrné množství energie. V kombinaci s přírodním materiálem, jako je dřevo, umožňuje stavět objekty s kvalitní tepelnou izolací a minimální spotřebou energie na vytápění.

Dnešní moderní člověk tráví až 90 % času v uzavřených místnostech, a proto je ze zdravotního hlediska velmi důležité, jakými stavebními materiály je v budovách obklopen. Hlína jako stavivo nabízí ve své přírodní, chemicky nemodifikované formě vhodnou alternativu ke konvenčním stavebním materiálům. Při odborném naplánování pak lze dokonale skloubit všechny ekonomické, ekologické a stavebně-biologické výhody, které nám hlína jako stavební materiál poskytuje.

Přírodní jíl je schopen účinně odbourávat resp. zachycovat škodlivé látky jako např. cigaretový kouř ve vzduchu a neutralizovat pachy. Přesný mechanismus tohoto působení není dosud příliš znám.

Obecně lze říci, že v porovnání s běžně používanými stavebními materiály při výrobě a zpracování jílových omítek THERMOLUT se spotřebovává velmi málo energie.

V celé střední Evropě se do dnešních dnů zachovalo hodně historických jílových staveb, které jsou důkazem staleté trvanlivosti jílových stavebních materiálů. Pokud se hliněné stavbě věnuje náležitá péče, hlína předčí svou životností celou řadu jiných stavebních materiálů.

Ne, nemůže. Přírodní jíl v suchém stavu absorbuje díky kapilárnímu efektu veškerou vlhkost ze dřeva. V normálním vnitřním prostředí je zbytková vlhkost jílu cca < 5 %, což je výrazně méně než u dřeva, a proto, jak bylo empiricky zjištěno, jíl (hlína) konzervuje dřevo po velmi dlouhou dobu. Z tohoto důvodu se dřevěné trámy zazdívají přímo jen pomocí čistě jílové malty. Kdyby se použila malta vápenná nebo vápenocementová, muselo by se dřevo od zdiva separovat, protože by v opačném případě mohlo dojít k jeho poškození.

V zásadě platí, že řada stavebních technik s použitím jílových materiálů je vhodná i pro domácí kutily. Jílové omítky THERMOLUT jsou hotovy k použití a rozdělávají se pouze přidáním vody. Jílové omítky THERMOLUT umožňují naplno rozvinout fantazii a kreativitu stavebníků.

Ano, je. Přírodní, „pravé“ jílové stavební materiály lze používat opakovaně libovolně často - jsou „recyklovatelné“. Případně po rekonstrukci objektu lze zbylé množství jílové malty/omítky zkompostovat společně s ostatním biologickým odpadem. Při správném směšovacím poměru pak v kompostu vzniká hodnotný jílovitý humus, který společně s pískem půdu kypří a zvyšuje její úrodnost.

Ano, tento efekt se uvádí velmi často v odborné literatuře. V praktickém životě většina lidí tento rozdíl subjektivně pociťuje - v místnosti omítnuté přírodní jílovou omítkou se při stejné teplotě cítí jednoduše příjemněji, než v místnosti s běžnou omítkou.

• Staré jílové omítky se před opětovným omítnutím penetrují pouze vodou -dobře navlhčit vodou a zdrsnit povrch je postačující.
• V případě velmi savých podkladů se doporučuje použít disperzní penetraci ASO-PG07, která obsahuje jako plnivo křemičitý písek, čímž se savost podkladu omezí a povrch získá potřebnou drsnost.

V zásadě se nedoporučuje obkládat jílovou omítku obkládačkami. Keramický obklad by uzavřel neprodyšně povrch a eliminoval by tak příznivý efekt jílové omítky.

Kombinace kvalitní, přírodní jílové omítky a pravé kaseinové barvy se osvědčila nejlépe. Kaseinový nátěr schne na jílové omítce THERMOLUT nejkratší dobu a je dlouhodobě stabilní - časem nežloutne, je výborně zpracovatelný, trvanlivý a odolný vůči rozmazání. Kaseinové barvy se dodávají jako suchý prášek, který neobsahuje žádné konzervační látky.

Podobně jako u pravých jílových omítek, i v případě kaseinových barev existují imitace (náhražky), které jsou vlastně běžné barvy s přídavkem malého množství kaseinu. Tyto směsi mohou být náchylné ke žloutnutí a zpravidla obsahují konzervační činidla, protože se dodávají v tekuté formě, hotové k přímému použití, v uzavřených obalech.

Kaseinové barvy se v žádném případě nepoužívají na vlhké podklady, které jsou problematické i z hlediska aplikace jiných barev. Kaseinové barvy potřebují vyschnout za 24 hodin, aby byly trvanlivé. Staré, špatně přilnavé nátěry je nutné před natíráním kaseinovými barvami úplně odstranit, aby nový nátěr získal potřebnou adhezi k podkladu.

Tento znovu objevený pojem neznamená nic konkrétního, pravděpodobně má evokovat pozitivně vnímaný pojem „hlína (jíl)“. Různobarevné druhy jílů se již od pradávna přidávaly jako pigment do barev. Názvy různých druhů barev jsou odvozeny od pojiva, které je v nich v převážné míře obsažené: např. vápno - vápenné barvy, kasein - kaseinové barvy, barvy na bázi syntetické pryskyřice apod. Jíl však není vhodný jako pojivo barev na stěny.

Takzvaný faktor µ neboli činitel difúzního odporu materiálu vyjadřuje, jak je tento materiál „parotěsný“ tj. jak velký odpor klade proti šíření vodní páry. Stanovuje se jako relativní hodnota vztažená k odporu, který klade vzduch proti šíření vodní páry. Čím vyšší je faktor µ, tím nižší je paropropustnost stavebního materiálu.
Příklad: dřevovláknitá izolační deska THERMOLUT-DP180 o tloušťce 100 mm má faktor µ = 5. Znamená to, že tato 100 mm tlustá deska má stejný difúzní odpor jako vzduchová vrstva o tloušťce 50 cm (10 cm x 5 = 50 cm). Při sanaci budov lze obecně doporučit konstrukce, které jsou pokud možno co nejvíce difúzně otevřené (tj. mají nejnižší odpor proti šíření vodní páry), protože u nich je nebezpečí kondenzace vody nejnižší. Dřevovláknité izolační desky THERMOLUT-DP180 vycházejí z tohoto pohledu velmi dobře. Stavebně-biologické hodnocení konstrukcí by však mělo zohledňovat celkově dosažený efekt a neomezovat se na jediný faktor, jako je např. hodnota difúzního odporu.

Hodnoty difúzního odporu (faktor µ) vybraných stavebních materiálů:

Tepelně-izolační materiály:
Rákosová izolace, svázaná drátem	1
Izolace z ovčí vlny	1
Izolační konopný filc	1
Minerální (skelná) vata	1
Měkké dřevovláknité izolační desky THERMOLUT	5
Korkové izolační desky	5-10
Polystyrénové izolační desky	bis 150
Desky pro technologii suché výstavby:
Jílové desky	6
Sádrokartonové desky	8
Omítky:
Jílová omítka THERMOLUT	5-10
Sádrová omítka	10
Vápenná omítka	15-25
Vápeno-cementová omítka	15-25
Omítka na bázi syntetické pryskyřice	50-200
Zdicí stavební materiály:
Zdivo z cihel (jílových)	5-10
Normální beton	70-150
Dřevo	35
Dřevotřískové desky	70-400

Hodnota pH rovna 7 znamená neutrální látku/prostředí, zvyšující se pH (7 až 14) znamená zásadité prostředí (louh), hodnota pH v rozmezí 7 až 0 označuje kyselé prostředí (kyselina). Pravé jílové omítky mají pH kolem 7, to znamená, že jsou neutrální. Z tohoto důvodu lze jílové omítky THERMOLUT zpracovávat bez speciálních ochranných prostředků. Ani při jejich strojovém zpracování se nevyžadují speciální bezpečnostní opatření. Imitace jílových omítek obsahují stabilizátory jako např. vápno, sádru nebo jiné agresivní chemické látky a mají obvykle hodnotu pH 8 až 10. Proto je při jejich zpracování nutno vždy dbát na bezpečnost a ochranu zdraví.